LIDOVÉ ZVYKY O ADVENTU
ADVENT A LIDOVÉ ZVYKY
++++++++++++++++++++++
Lidový advent na venkově byl vždy velmi bohatý na tradice, zvyky a čarování. Jeho základ je ovšem v křesťanském pojetí předvánočního období
LIDOVÝ ADVENT
V této zimní době bylo nejdůležitější zpracovat sklizeň, ovoce a zelenina se zpracovávaly hned při sklizni, ale mlácení obilí se protáhlo až na advent, stejně jako zpracování lnu, konopí, dále se dralo peří, opravovalo zemědělské náčiní, připravoval materiál na jarní opravy chalup.
Lidé v zimě chodili spát podle slunce. Byla-li již tma, byl čas jít spát. Málokdy se zdrželi přes tuto dobu. Navíc čas zimní a především adventu - to byl čas magie a duchů, kterých se většina lidí bála a proto již nikam po setmění nevycházela. Ve světnicích se svítilo ohněm (louče, ohniště) později olejovými lampami s olejem ze lnu a konopí). Petrolej nastoupil až v 19. století, elektřina ve 20. století
Přástky
Advent byla doba, kdy měli lidé nejvíce času na společenský život a tak se scházívali vždy v jedné chalupě a pořádali společné přástky, při nichž ženy předly nitě (výrobě nití a tkaní se ženy kdysi věnovaly až do velikonočního půstu) a muži je při tom obveselovali historkami a písněmi. Společná posezení se organizovala nejen z toho důvodu, že tuto práci bylo možné nosit si s sebou a povídat si u ní, ale také z úsporných důvodů (svícení a otop).
ALKOHOL O ADVENTU
Kámen úrazu byl však alkohol, který při takových příležitostech nechyběl, a proto se občas přástky zvrhly k nevázanostem. Už v 16. století zemský sněm v Praze vydával předpisy k omezení nebo i zákazům přástek žen a dívek se společností mužů. Ještě v polovině 19. století měli rychtáři podrobné instrukce, jak trestat přástevníky. Ale protože lidé si stejně své zvyky udržovali, podařilo se vrchnosti i církvi pouze několik omezení, a to, že se přástky nekonaly ve dny svátků svatých (Ondřej, Barbora, Ambrož, Lucie, Mikuláš, vánoce, Tři králové atd.) a končívaly velkonočním půstem o masopustu.
ČAS ADVENTU - TERMÍN
V každé zemi a také kraji se advent i jeho svátky slavily odlišně a v jiný čas. Důvodem je posun dat díky přechodu na gregoriánský kalendář (16. století). Některé zvyky lidé zachovávali v původních termínech a ještě je pro jistotu opakovali podle nového kalendáře, proto jsou zvyky o některých svátcích a dnech svatých podobné. Většina těchto rituálů sahá do období oslav zimního slunovratu a je zaměřena především na ochranu proti zlým silám a zajištění dobré úrody pro další rok, ale také v tuto dobu ponejvíce na věštění budoucnosti, neboť zvědavost lidská je bezbřehá a magie adventní doby a vánoc k tomu doslova popouzí.
OSLAVY A MASKY
Venkov se stal postupem času bohatý a rostl zde vliv města, ovšem původní oslavy úrody z dob starého Říma přetrvávaly, v období renesance byly ještě více používány a obnovovány. Nové chápání víry přineslo až období rekatolizace a barokní zbožnosti, což znamenalo omezení nevázaných oslav, stejně tak obchůzek masek - ty se pak soustředily především na období masopustu a jednotlivé masky chodily ještě o adventu. 17. a 18. století bylo už jen dobou dozvuků dřívějších bujarostí a advent se stal dobou ticha, rozjímání a modliteb, jak je tomu dodnes.
České adventní zvyky
Jsou spjaté se svátky svatých – sv. Barbory (4. 12.), sv. Mikuláše (5. 12.) a sv. Lucie (13. 12.). Večer o těchto svátcích obcházely po vesnicích průvody adventních masek, ale na rozdíl od jiných svátků, byly tyto masky vážné, zadumané, bílé, strašidelné... strašily děti i dospělé, vybízely k pokání.
Dalšími rozšířenými zvyky, které známe i dodnes jsou různá věštění a čarování, které jsou spojené většinou právě s různými svatými a svátky adventní doby
Období adventu před zimním slunovratem bylo chápáno jako období temna, kdy zlé síly měly největší moc a usilovaly o zničení světa s tím se také pojí mnoho magických obyčejů na ochranu rodiny, statku, dobytka, zdraví i člověka samotného.
K adventu patří také půst, při kterém se spalo na tvrdém lůžku a také panoval všeobecný zákaz sexu... a mnoho zákazů, jako - mezi lidmi bylo zakázáno pomlouvání a hlučné zábavy
Prakticky povinností byla každodenní návštěva rorátů (ranní zpívané mše) a konání dobrých skutků.
LIDOVÉ ADVENTNÍ VĚŠTĚNÍ
CIBULE
hospodář nebo hospodyně naloupali 12 slupek z cibulí, do každé nasypali trošku soli a nechali do druhého dne ležet. Každá slupka představovala jeden měsíc nadcházejícího roku, pokud ráno byla sůl v nějaké slupce, znamenalo to suchý měsíc, pokud se sůl rozpustila, jde o měsíc, ve kterém bude pršet
VĚŠTĚNÍ
- mnoho věšteckých zvyků se vztahuje především k různým adventním svátkům